Seminární práce – nakladatelství Targamannum pohledem studentky Alžběty Fialové

Poděkování

Jednoho dne mi zavolal Roman Fiala, dříve můj šéf a s odstupem šestnácti let – kamarád, že jeho dcera Alžběta, studující média, má napsat seminární práci o nakladatelství, ideálně nějakém malém a neznámém, což s Targamannum, jako nakladatelstvím takřka jednoho muže se dvěma vydanými (k dnešku) tituly velmi splňuji.

Ještě se mi nestalo, aby na mou práci někdo psal seminární práci, a vzpomněl jsem si na Míšu Šafářovou (spolužačku z UPCE, která ji na rozdíl ode mne dokončila), jež mi, když se zřídka vidíme, občas říká, abych šetřil se svými zážitky, neb bývají až cimrmanovské.

No, probudila se ve mně ješitnost, skrytá touha po exhibici a myšlenka – vše pro marketing, vydávám právě druhý díl Jara v Kartágu – Osamělý je všude na poušti.

Alžbětě Fialové velmi děkuji, jak v krátkém textu trefila podstatu, a hlavně, dovolila mi práci zveřejnit.

A když jsem začal přemýšlet nad touto notickou, došlo mi, jak má vesmír (osud) smysl pro humor, a kolik se toho muselo stát, aby Alžběta napsala svoji seminárku.

Aby mi Roman mohl zavolat, Alžběta napsat svou seminárku, musel jsem já na podzim 2015 zapíchnout prst na Italki.com do jména a fotky Roman Gončarov, a ten se mi musel ozvat. S ním začátkem roku 2016 založit Targamannum. On musel potkat Taťjanu Glazkovou (dceru Václava Michalského) z nakladatelství Soglasie a získat od ní práva na sextalogii pro ČR a SR.

Pak mne Hanka Vaněčková seznámila s Miroslavou Besserovou (která bohužel už není mezi námi a chybí mi jako člověk i mentor). Pak jsme vydali první knížku Jaro v Kartágu a v prosinci 2016 ji pokřtili na RSVK. Tehdejší večer, z něhož Zdeněk Purm sestříhal krásný dokument, se povedl z velké části díky vystoupení Alexandry Berti, Eleny Kiral, Yany Shevchenko, Pavla Trochty a Jiřího Klapky.

Poté jsem byl v roce 2017 na Světě knihy, kde jsem na stánku Ruské federace prodával jejich knížky a propagoval naši. Tam jsem se seznámil s Ninou Litvinov z Institutu překladu,  a ten mi finančně pomohl s druhým dílem (kam ho teď odešlu do archivu) atd.

U nás říkáme „Náhody neexistuji“, a s respektem k originálu dodávám: „Все возвращается на круги своя“, tedy „Náhody neexistují“, případně „Věci jsou, jak mají být“.

Alžbětina seminární práce

Nakladatelství Targamannum

Vzniklo 4. února 2016 jako společnost s ručením omezeným a sídlí v Praze 1 v Kaprově ulici č. 42. Společníky i jednateli jsou Václav Hrbek a Roman Goncharov[1]. Václav Hrbek se věnuje poradenství v oblasti financování bydlení a pojištění a také překladatelství. Roman Goncharov je vystudovaný raketový inženýr, nyní se věnuje obchodnickým profesím a překladatelství[2].

Autorem názvu „Targamannum“ je Roman Goncharov. Targamannum znamená „překladatel Akkadských obchodníků“[3]. V akkadštině nalezneme slovo „targumannu“[4], což znamená „tlumočník, zvl. u zastupitelských úřadů v zemích Blízkého východu“[5]. Asyrsky pak „turgumannu“ či „targumannu“ znamená tlumočník[6]. V hebrejštině pak slovo „targum“ znamená „překlad“ či „název chaldejského překladu Bible“[7]. Autorem loga nakladatelství je také Roman Goncharov. Jeho význam je, že „překlad se nikdy nepotká s originálem“[8].

Nakladatel Václav Hrbek se zabývá překlady ruského spisovatele Václava Václavoviče Michalského[9]. Václav V. Michalskij se narodil 27. června 1938 v Taganrogu v tehdejším Sovětském svazu, dnešní Ruské federaci. Vystudoval Literární Institut A. M. Gorkého v Moskvě a poté Vyšší dvouleté kurzy scénáristů a režisérů při Státním výboru pro kinematografii Goskino. V roce 1964 se stal členem Svazu spisovatelů SSSR a roku 1979 získal cenu Svazu spisovatelů SSSR K. A. Fedina[10]. Je také hlavním redaktorem a zakladatelem nakladatelství Soglasie[11].

Sepsal několik povídek, novel a románů. Některé jeho povídky, jako například Divoch, Děd Lejbo, Není ti souzeno ad. obsahují autobiografické prvky. V roce 2002 vydal román Jaro v Kartágu, za nějž obdržel Státní cenu Ruské federace. „Tento román se stal začátkem cyklu děl o tragických osudech ruské emigrace dvacátých let 20. století a vznikla z něj epopej, vyprávějící o osudu sester Mariji a Alexandře Merzlovských:“ Jaro v Kartágu, Osamělý je všude na poušti, K radosti musí být dva, Chrám smíření, Estomihi a Ave Maria[12]. Čtyři jeho novely a romány, Balada o staré zbrani, Katuška, Tajné milosti a Sedmnáct levých bot[13], byly na základě jeho vlastního scénáře zfilmovány v Moskevském kinostudiu M. Gorkého[14].

Na jaře 2016 získalo Targamannum práva na překlad a vydání Michalského sextalogie a první díl, Jaro v kartágu, v témže roce vyšel v tištěné podobě, v roce 2019 pak také jako e-kniha. Další díly této sextalogiejsou v edičním plánu, nejdříve by měly vyjít jako e-knihy, později i v tištěné formě. Od roku 2020 Václav Hrbek začal překlad této sextalogie namlouvat jako podcast[15].

Aktuálně jsou zveřejněny namluvené první tři knihy, tedy Jaro v Kartágu, Osamělý je všude na poušti a K radosti musí být dva a část knihy čtvrté, Chrám smíření. Nová kapitola vychází vždy každý druhý den a ta poslední je naplánována na 17. ledna 2021[16]. Kompletní by měl podcast sextalogie být 27. května 2021[17]. Naplánované je pak i vydání dalších dvou Michalského románů – Sedmnáct levých bot a Adam – první člověk a také sborníku povídek Není ti souzeno, některé namluvené části těchto děl jsou již zveřejněné[18].


[1] Úplný výpis z obchodního rejstříku: Targamannum s.r.o. In: Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=923683&typ=UPLNY

[2] E-mailová korespondence s Václavem Hrbkem, 26. listopadu 2020 14:28, vaclav@hrbek.info [online]. [cit. 2020-11-26].

[3] Tamtéž.

[4] Přispěvatelé Wikipedie. Dragoman. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [citováno 26. 11. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jahoda&oldid=19176060

[5] PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0523-4.

[6] MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-048-7.

[7] Encyclopædia Britannica. 1911. Dragoman. Wikisource [online]. [citováno 26. 11. 2020]. Dostupné z: https://en.wikisource.org/w/index.php?title=1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Dragoman&oldid=4200540

[8] E-mailová korespondence s Václavem Hrbkem [online], 26. listopadu 2020 14:28, vaclav@hrbek.info. [cit. 2020-11-26].

[9] Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://www.targamannum.cz/

[10] Václav V. Michalskij. In: Knížní klub [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://www.knizniklub.cz/autori/58886-vaclav-v-michalskij.html

[11] Nakladatelství Soglasie [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://www.so-glasie.ru/

[12] Václav Michalskij Archivy. In: Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://www.targamannum.cz/tag/vaclav-michalskij/

[13] Vatslav Mikhalsky. In: IMDb [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://www.imdb.com/name/nm0586490/?ref_=fn_al_nm_1

[14] MICHALSKIJ, Vaclav Vaclavovič. Jaro v Kartágu. Praha: Targamannum, 2016. ISBN 978-80-906612-0-2.

[15] O literárním projektu Čteme romány a povídky Václava Michalského. In: Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://podcast.jarovkartagu.cz/o-literarnim-projektu-cteme-romany-a-povidky-vaclav-michalskeho/

9 Kniha čtvrtá – Chrám smíření – přehled kapitol/ediční plán. In: Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://podcast.jarovkartagu.cz/kniha-ctvrta-chram-smireni-prehled-kapitol-edicni-plan/

[17] Kniha šestá – Ave Maria – přehled kapitol/ediční plán. In: Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://podcast.jarovkartagu.cz/kniha-sesta-ave-maria-prehled-kapitol-edicni-plan/

[18] O literárním projektu Čteme romány a povídky Václava Michalského. In: Targamannum [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://podcast.jarovkartagu.cz/o-literarnim-projektu-cteme-romany-a-povidky-vaclav-michalskeho/

Pokud se Vám tu líbilo, podělte se, prosím, se známými a kamarády. Velmi mi tím pomůžete... Václav Hrbek, překladatel románu